Vítejte u pivosaura...

Eduard Petiška

Díla:
Staré Řecké báje a pověsti

O zlatém rounu
Řecký král si vzal za manželku bohyni a měl s ní dvě děti – Frixa a Hellé. Po čase jej božská manželka omrzela a on se s ní rozvedl a přivedl dětem zlou macechu, která je nenáviděla a popuzovala proti nim i jejich vlastního otce. Ještě horší časy dětem nastaly, když se maceše narodili dva synové, pro které chtěla matka získat královský trůn. Lstí donutila macecha krále, aby Hellé a Frixe  obětoval bohům a zachránil tak svou zemi před hladem. Z obětního oltáře zachránila své děti jejich božská matka, která pro ně poslala zlatého berana. Beran s dětmi letěl přes moře a neopatrná Hellé do něj spadla  a utopila se. Frixa donesl beran až ke králi  Aiétovi, kde Frixos berana obětoval Diovi za svou záchranu  a zlaté rouno věnoval králi. Král odnesl zlaté rouno do háje zasvěceného bohu války Áreovi, kde je zlatými hřeby přibil k dubu a jeho dcera Médea, která se vyznala v čarodějnickém umění, přivolala draka, aby rouno strážil.
Trojská válka
Trojskému králi se narodil syn, který měl podle věštby přinést městu zkázu. Proto bylo dítě odneseno do lesa, kde ho vychovávala medvědice a později pastýř. Dal mu jméno Paris.Když chlapec dospěl, objevily se před ním tři bohyně, které mu slibovaly vládu, silného vůdce a lásku k nejhezčí dívce. Paris se rozhodl pro lásku. Jablko, které mělo ukázat jeho rozhodnutí, daroval Afroditě, bohyni lásky. Afrodita doprovázela Parise k Heleně, krásné manželce krále Meneála, do Řecka. Paris ji unesl do Tróji a tak se rozpoutala desetiletá válka. Soupeři byli vyrovnáni, proto rozhodla lest, kterou Řekové použili. Předstírali útěk, ale skryli se nedaleko za skalami a velké hrdiny ukryli do dřevěného koně pře hradbami Tróje. Trójané po velkých oslavách vítězství ulehli ke spánku, který znamenal zkázu Tróje. Řekové vtrhli do města a obyvatele pobili, některé odvezli do otroctví. Ale ani vítězům válka nepřinesla dobro, za tolik slet se vraceli zestárlí.
Sisyfos
Sisyfos byl král, který se nebál ani bohů, ani smrti. Založeil město Korint a postavil korintský hrad. Hrad neměl pramen, proto přemýšlel jak přimět bohy, aby pramen hradu darovali. Sisyfos měl štěstí, protože se říční bůh Ásopos dostal do sporu s vládcem bohů Diem. Ásopos hledal Dia, ale nemohl vypátrat, kam se Zeus skryl. Sisyfos se doslechl o sporu a rychle pospíšil k Ásopovi, aby mu řekl, kde je Zeus. Měl ale podmínku. Chtěl, aby mu za radu vytvořil pramen. Ásopos souhlasil,začal Dia pronásledovat. Zapomněl, že Zeus rozkazuje bleskům. Ten mrštil  bleskem po Ásopovi a sežehl ho. Potom se Zeus rozzlobil na Sisyfa, poslal mu na hrad Smrt. Jakmile vstoupila do místnosti, Sisyfos ji zavázal a hodil do komory. Když Zeus zjistil, jak Smrt skončila, pozval si k sobě Área, boha války. Ten osvobodil Smrt. Ta se chopila Sisyfa a odvlekla ho do podsvětí. Tam musí válet do kopce ohromný balvan mramoru, a když jej konečně dovalí, kámen mu uklouzne a spadne dolů.
Gýges a prsten
Chudý pastýř Gýges našel po jedné bouři vchod do jeskyně, z které se vracel s kouzelným prstenem, patřícímu jednomu mrtvému. Kouzlo spočívalo v tom, že prsten otočený kamenem  do dlaně učinil majitele neviditelným. Gýges tak o všem věděl, protože se jako neviditelný se mohl dostat všude, kam viditelný nemohl. Gýges odhaloval zločince a získal tak slávu se královským rádcem. Odhalil i vraha krále a sám nastoupil na jeho volné místo jako manžel královny.