Vítejte u pivosaura...

OBECNÁ PRAVIDLA

Mariáš se hraje se 32 jednohlavými nebo dvouhlavými /a to hlavně na Moravě/ mariášovými kartami /dvaatřicet loupežníků/.
Při této příležitosti si nemohu odpustit malou připomínku o hracím stole /"hřišti", "place", "bojišti", "vále"/. Jeho povrch by měl být hladký /umakart apod./, čistý a suchý. Polévání hřiště je dobré při bruslení, ale při mariáši škodí. Pokud nejsou zachována tato kriteria /bláto na hřišti/, velice tím trpí kvalita karet jako takových /vznikají rychle "škubánky"/. Na ubruse se hrát nedoporučuje, protože jsou velké problémy se sbíráním jednotlivých karet ze stolu.
32 karet je rozděleno do čtyř barev:
červené - "červy","Červenka", "rudý","srdce","lepší", "dražší", "vládní", "Rudolf"
zelené - "listy", "lupeny", "Zelenka", "zelí", "piky", "Bohemians", "zelené do prdele střelené"
žaludy - "žanduly", "bukvice", "žambrdy", "kříže", "žluté"
kule - "kulky", "koule", "kulatý", "kára", "tátovy", "kukule"
Každá barva má osm karet:
sedma /7/ - "pinda"
osma /8/ - "polib prdel kosům"
devítka /9/ - "minela"
desítka /10/ - "pětka"
spodek /Sp/ - "kopša", "důlek", "důlník", "kluk"
svršek /F/ - "filous", "filek", "filcek", "sifilous", "dáma", "hůrek", "horník"
král /Kr/ - "čtyřka", "kódl", "monarcha", "Karel", "kykyry"
eso /E/ - "bidlo", "veslo", "Es"
Souhrnné názvy:
7, 8, 9 - "plinery", "honery" /to v trumfové barvě/, "plívy", "balast"
SP, F, Kr - "obrázky", "s nohama"
10, E - "valéry", "ostrý"
Trumfy je zvolená barva, která je nadřazená ostatním a přebíjí karty ostatních barev.
Eso je nejvyšší karta dané barvy; z toho plyne, že trumfové eso je absolutně nejvyšší karta, kterou nelze žádnou jinou kartou zabít. Říká se:
"Trumfové eso můžeš zabít jenom pěstí !" . Desítka je po esu druhá nejvyšší karta. /Jenom při betlu a durchu platí na svém místě mezi devítkou a spodkem./
Štych "vzatek", "steh" či "zdvih" jsou karty vynesené postupně hráči /tzn. každý dal jednu kartu/ a jsou majetkem toho hráče, který dal kartu nejvyšší /nebo nejvyššího trumfa/. Tyto karty už nejsou dále ve hře. Při každé hře je štychů . Za uhrání posledního štychu se počítá deset bodů /nikoliv v betlu a durchu - viz příslušné kapitoly/. Každý hráč si shromažďuje své "štychy" na hromádce před sebou. /Výjimka je pouze při betlu, kdy hráč hrající betla si bere všechny "štychy"/. "Štychy" jsou majetkem hráče, který je uhrál /a pouze on, pokud je znám svojí ochabující pamětí, může do nich nahlížet/, a proto je nepřípustné, aby mu do nich ostatní hráči nahlíželi /byť by se jednalo o spoluhráče/. Zase je zde výjimka, když před výnosem na další "štych" požádá zapomnětlivý hráč o ukázání štychu posledního. Pak mu má být vyhověno.
Král + svršek - jsou-li v jedné ruce a v jedné barvě, nazývají se "hláška", "meldunk", "mariáš", "dvaciáš", či "dvacka" /"čtyřka", jedná-li se o trumfovou barvu/.
Renonc je porušení pravidel /také "omyl", "Réza", "Emil", "kredenc", "Lorenc" či "přehlédka"/
Fleky jsou hlasitá oznámení, že hráči /hráč/ v útoku, či hráči v obraně vyhrají hru /stovku, honera, durcha či betla/. Flekovat začíná strana v obraně, opět v pořadí, v jakém hráči sedí u stolu. Každá ze zúčastněných stran může dát jenom jeden "flek" a potom musí vyčkat, nedá-li soupeř větší "flek", tedy "re". Teprve potom si může opět dát "flek" větší /tutti/. "Fleků" může být maximálně šest.
Stupnice fleků /od nejnižšího/:
· flek - "skvrna", "rána", "pudem", "pcánek", "prc", "haním", "pohana", "pic kozu do vazu", "buším", "obušit"
· re - "lepší", "vejš", "rek"
· tutti - "sup"
· boty - "obuv", "zazpívat obuvnickou"
· kalhoty - "textil", "jsme v textilu", "gatě"
· kaiser - "císař", "vytočili to až na půdu"
Cílem hry je získat co nejvíce bodů.
Body se počítají za:
· Eso ....................... 10 bodů
· Desítka .................. 10 bodů - jenom za ta esa a desítky, které máš ve svých uhraných štychách
· Poslední štych ........ 10 bodů
· Hláška /Kr + F/ ........ 20 bodů
· Hláška v trumfech ..... 40 bodů

Maximální možný počet bodů je 190. Z toho 90 bodů / 8 desítek a poslední štych/ musí být uhráno v každé hře. Pochopitelně mimo betla a durcha , kdy se desítky a esa nepočítají a cílem hry je uhrát všechny /durch/, či žádný štych /betl/. Plyne z toho, že žádná hra nemůže skončit remízou. Skončí-li hra přece jenom nerozhodně /"na setkanou"/, stává se to nejčastěji opomenutím posledního štychu, tedy jeho hodnoty deseti bodů, doporučuje se zjistit, který z hráčů je "geniální matematik". Proti paritě se protestuje slovy: "My ukrajinci remízy něznájem !".
Body spoluhráčů, které mají ve svých uhraných štychách, se sčítají. Kdo získá větší počet bodů, stává se vítězem. Další pokyny jak pro hru, tak pro betla a durcha, budou uvedeny v příslušných kapitolách.

PRAVIDLA VOLENÉHO MARIÁŠE

A. Herní ustanovení (hraje se pauzírovaný mariáš, pauzírující se zúčastňuje platby):

1. O místa u stolu a o funkci zapisovatele se losuje, trvá-li na tom alespoň jeden z hráčů. Losování se provádí předem dohodnutým způsobem. Zapisovatel je povinen hry bodované 50 a více body zapsat na stolový lístek a je povinen se na stolový lístek čitelně podepsat (jinak postih pro všechny hráče u stolu dle §9 DŘ).
2. Karty se nemíchají, mohou se pouze snímat, a to nejméně dvě svrchu či zespodu. Nesmí se odpočítávat, slízávat či odlistovávat a to jak svrchu, tak zespodu.
3. Karty snímá zadák. Po sehrávce skládá karty rozdávající. Řezání karet při skládání je považováno za renonc.
4. Rozdává se klasicky (ve směru hodinových ručiček), volícímu hráči sedm karet, dvakrát po pěti kartách a dále třikrát po pěti kartách.
5. V rámci každého poločasu se může každý hráč dopustit jednoho chybného rozdání aniž by následoval nějaký postih. Při druhém a každém dalším chybném rozdání hradí chybně rozdající hráč každému u stolu částku 2,- Kč a rozdá znovu.
6. Volící hráč volí z prvních sedmi karet nebo z druhých pěti karet - tzv. "z lidu".
7. Aktér je povinen při všech hrách odložit jasným způsobem (na sebe) dvě karty do talonu. Pokud při betlu či durchu položí mimo talon ještě jednu kartu, má se za to, že touto kartou bude vynášet. Po schválení hry (ukončení flekování) může být tato karta otočena kterýmkoliv hráčem a považuje se za výnos. Talon hráčem odložený lze měnit či do něho znovu nahlédnout jen tehdy, nebyla-li hra dosud ohlášena. V průběhu hry má každý hráč právo shlédnout poslední ukončený zdvih.
8. Talon po zahájení hry ohlášením nepatří žádnému hráči, musí zůstat odděleně. Každý hráč musí své zdvihy ukládat u sebe i při betlu i durchu. Nikdo jiný nemá právo se zdvihy manipulovat ani po sehrávce. Při důvodném podezření na renonc lze po sehrávce požádat o shlédnutí všech zdvihů i talonu.
9. Při nesprávném počtu karet odložených hráčem do talonu je možno příslušnou hru flekovat, po eventuálním ”Re” se hráč již upozorní. Dojde-li k zjištění nesprávného počtu karet v talonu v průběhu dalšího točení, při sehrávce, nebo po ní, postih za renonc se platí pouze do ”Re”, i když bylo na hru více fleků. Flekující hráč nemá nárok na body (hru nelze regulérně sehrát).
10. Změnit již ohlášenou hru (např. při přeřeknutí) lze jen tehdy, nebyla-li hra dosud dle bodu B/12 komentována.
11. Při schvalování, flekování a točení je nutno striktně dodržovat sled hodinových ručiček (jeden po druhém), až se kruh točení uzavře. Při nedodržení tohoto ustanovení se jedná o renonc, který se postihuje pouze paušálem 2,-Kč dle bodu C8, předběhnutý hráč má právo dodatečného vyjádření a hra dále pokračuje.
12. Hráči jsou povinni se k závazkům vyjádřit zřetelně slovem, nikoli mlčením nebo klepáním na stůl či do karet, pohybem hlavy anebo jiným neurčitým způsobem.
13. Ohlášená sedma, je-li v ruce, musí zůstat jako poslední trumf a nesmí být vynešena dříve než v posledním zdvihu.
14. Po ohlášení hry "Durch" nelze již brát talon na další, tzv. "ložené" hry betl a durch. Tyto hry nelze hrát.
15. Hráč, který dá flek na hru za kterou jsou mínusové body, platí za všechny, včetně otočení protihráče. Hráč, který dá první i třetí flek, případně další fleky na hru, za kterou jsou mínusové body, platí za všechny, včetně otočení protihráče po svém posledním fleku, a v tomto rozsahu dostane rovněž mínusové body. V případě zapojení třetího hráče do flekování neplatí pauzírující hráč. Jeho podíl na platbě se rozdělí rovným dílem mezi oba dva flekující hráče (v tomto případě se posouvá hranice limitu platby na 150,-Kč od každého). Mínusové body dostává pouze hráč, který dal první (popř. i třetí a další fleky) v rozsahu do fleku, kterým se do flekování zapojil třetí hráč.
16. Ložená hra při hře a stovce je tehdy, pokud hráč nemusí či nemůže pustit žádnou desítku, nebo pustí-li desítku úmyslně (za loženou se nepovažuje hra, kdy hráč uhraje všechny desítky, včetně posledního zdvihu, díky příznivé sloze či chybné sehrávce protihráčů a pokud existuje proti volícímu hráči teoretická sloha 100 mariášů). U her sedma je loženou hrou ta, kdy hráč nepouští žádný zdvih (za loženou se nepovažuje hra, kdy hráč uhraje všechny zdvihy, včetně posledního, díky příznivé sloze či chybné sehrávce protihráčů). U hry betl je ložená hra, kdy hráč pouští všechny zdvihy, u hry durch naopak hráč všechny zdvihy uhrává.
17. Pokud má hráč na ruce hru, která je ložená, musí ji po jejím ohlášení a schválení ihned ukázat a nehraje ji. Pokud by tuto hru hrál, je sehrávka považována za míchání karet. Hráči je zaplacena hra, on sám však zaplatí protihráčům po 2,-Kč za renonc (míchání karet). Může se jednat o pokus o podvodné získání prémiových bodů při ložené hře.
18. Pokud volící hráč po schválení hry nebo i v jejím průběhu prohlásí, že hra je již ložená (všechny následující zdvihy jdou za ním) a není tomu tak, jedná se o renonc.
19. Bez ”re” se nehraje.
20. Sedma, sto i sto + sedm proti lze hlásit.
21. Během hry je zakázáno pauzírujícímu hráči nahlížet do karet ostatních hráčů u stolu. Zároveň je aktérům zakázáno ukazovat karty úmyslně pauzírujícímu hráči. Postih podle § B1 disciplinárního řádu (nerespektování pravidel).

Bodování voleného mariáše:
Pro přidělení prémiových bodů za hlášenou a vyhranou sedmu platí počet trumfů, které měl na ruce hráč, který sedmu hlásil (trumfy u spolu hrajících hráčů se nesčítají). U vyšších bodovaných hlášených her (stovek) se u spolu hrajících hráčů trumfy sčítají. Body za vyhrané hlášené bodované hry přísluší každému aktéru v plné výši. Body za flekované hry přísluší pouze flekujícímu hráči.

B. Ustanovení o renoncích:

Renoncem je:
1. nepřiznání barvy
2. nepřebití nižší karty
3. nesprávné vynesení
4. předhození karty
5. řezání a míchání karet (týká se i manipulace s kartami před odložením na stůl, pokud nedojde k sehrávce)
6. náznaky, signály, ovlivňování, prozrazení karty spoluhráči (i od pauzírujícího hráče)
7. nesprávný počet karet v talonu
8. nedodržení postupu při schvalování, flekování a točení
9. změna či nahlížení do talonu volícím hráčem po ohlášení hry
10. neoprávněné shlédnutí talonu jiným hráčem včetně pauzírujícího
11. porušení bodů A/13, A/17, A/18 herních ustanovení
12. eso nebo desítka v talonu (vyjma betla a durcha)

Renoncem není zejména:
1. prozrazení karet protihráči
2. ohlásí-li hráč betla či durcha dříve, než položil kartu na stůl (před případným flekováním nutno hráče upozornit)
3. odhození hlášené sedmy do talonu (viz B/13)
4. neurážející mariášnický humor

Postih za renonc:
Renonc pod č.1 až 11: paušál 2,-Kč (úhrada všem ostatním)
Renonc pod č. 12: paušál 10,-Kč (úhrada všem ostatním)
Paušály jsou mimo úhradu hry.

Další řešení renonců:
1. Strana, která udělala uznaný renonc (vyjma B8), okamžikem uznání při všech sehrávkách prohrála.
2. Renonce se dohrávají pouze na přání protistrany a výsledek dohrávky se platí, je-li pro ni výhodnější.
3. V případě dohrávky jsou přiznány body pouze straně, která ji vyhrála, avšak hráč, který se dopustil renoncu, nemá nárok na body v žádném případě.
4. Poškozený spoluhráč hráče, který se dopustil renoncu, má nárok na body, včetně prémií, jestliže protihráč nechce hru dohrávat.
5. Volící hráč platí všem ostatním, protihráč platí volícímu za všechny.
6. Dojde-li v průběhu dohrávky k dalšímu renoncu téže strany, je povinna zaplatit i tento renonc, včetně paušálu, a protistrana má i nadále nárok na dohrávku. Pokud další renonc udělá protistrana, ztrácí nárok na dohrávku a je jí uhrazena částka za předchozí renonc (renonce) první strany.

Různé k renoncům:
I pauzírující hráč má právo upozornit během sehrávky na renonc. Reklamace renonce je možná jen do složení karet k rozdání. V dalších sporných případech řeší věc rozhodčí, který je oprávněn označit za renonc i jiná provinění v renoncích shora neuvedená.

C. Vyhodnocení výsledků

Výsledek hráče (soutěžní body) tvoří součet prémiových bodů a finančního výsledku (ziskových bodů), který se nejprve zaokrouhlí na celé koruny dohodou hráčů u stolu po skončení hry.

SPECIÁLNÍ FRÁZE

používané /a povolené/ při hře
"Jsou tady s kozou." /pozvání ke hře, také devítka zelená/
"Budeme působit." /pozvání ke hře/
"Půjdeme si hodit." / -"- /
"Půjdeme poškádlit list." / -"- /
"Přišel jsem si jen pro prezenci." /když nechce hrát/
"Nejsem starej Hurt, abych dával furt."/při opětovném rozdávání/
"Nebudu vám tu dělat Francka Syřinků." / -"- /
"Koukat kartám pod sukni." /zjišťovat hodnotu karet soupeřů jejich tajným prohlížením při rozdávání/
"Na mostě by sis nezahrál." /když padají karty při rozdávání/
"Příště ti přinesu necky." /když padají karty pod stůl/
"Pojďte hrát chvilku pod stolem." /spadlé karty na zem/
"Rychlá volba, dobrá volba."
"Necháme karty ztrumfovatět." /volící hráč sebere všech dvanáct karet najednou/
"Sedm kulí jako v Sarajevu." /hlášení kulové sedmy - nebo dle J. Haška, při přebíjení žaludského krále kulovou sedmou/
"Kulema dobývali Brno." /hlášení kulových trumfů/
"Sto a sedm kulí se na vás špulí." /107 kulí/
"Sedma na ohonu hry producírovati se bude." /hlášení sedmy/
"To je karta, na tu by půjčil Rotschild." /pochválení vlastní karty/
"Na takovou kartu hledět milo." /pochvala vlastního listu/
"Sedm kurev, každá jiná." /zoufání nad špatnou kartou/
"Lepší špatná karta, než žádná."
"Každá karta je dobrá, jen jí rozumět."
"Hraje pomalu, ale blbě."
"To není hra, inu to je koncert. Taková hra by se měla vysílat."
"Jednu vynes a řekni, že ti vypadla." /dlouhé rozjímání nad výnosem/
"Budeš hrát, nebo budeš pečetit svůj tah?" / -"- /
"První idea bývá nejlepší." /rada pro nerozhodného hráče/
"Nemá cit." /výtka při špatném výnosu v betlu/
"Má cit." /pochvala při dobrém výnosu v betlu/
"Jelena Obrazcovová." /komentujeme hru, ve které byly ohlášeny všechny čtyři mariáše/
"Zwinger." / -"- /
"Ermitáž." / -"- /
"Polepšovna." /dává-li si hráč "re"- tedy lepší flek/
"Slepý kuře našlo zrno." /náhodné vítězství/
"I kdyby za horama byla ...." /o soupeřovu hlášeném honeru, ale i o jeho desítce, kterou se chystáme "zabít"/
"Pod prdýlku vrazil sedlo." /výnos pod desítku/
"Plnoštych" /vzatek, který obsahuje 30 bodů/
"Zazděná stovka." /hra, která se nehrála, a jak se posléze ukázalo, šlo uhrát "stovku"/
"Svobodný zednář." /ten, kdo nehlásil, tedy "zazdil" stovku/
"Po bitvě je každý generál." /když tě kárá spoluhráč po prohrané hře/
"Po tavbě je každej chytrej." / -"- /
"Vejdi v chatu mou." /zabíjení soupeřova esa/
"Nešlo hejbat." /o hře, která nešla vyhrát/
"Já to zkusím, vyhrát musím." /riskuje/
"Vypucovaný kotel." /bez trumfů/
"Čtyřka /eso, desítka atd./ nemá hubu?" /dotaz volícího hráče, když dostal "flek" na hru a nikdo si nedal "re"; často tak "blufuje" "samec", když si dává sám "re" - u křížového mariáše/
"Předčasný porod" a "Předčasný výron." /hlášený honer hraný dřív, než je jeho pořadí/
"Podléška." /přihození nižší karty či trumfa, než bylo neseno/
"Skrčím se." / -"- /
"Dolní Krč." / -"- /
"Podlezu." / -"- /
"Přijít se vysrat do pazoury." /lehké vítězství bez zásluhy vítěze /
"Pojišťovna." /když zabiješ cizí barvu vyšším trumfem než tvůj spoluhráč/
"O půlnoci se karta obrací." /k hráči, který prohrává a chce odejít domů/
"Zkus si otočit židli." /opět k hráči, který prohrává/
"Kulky, mámo." /při výnosu kulí/
"Na ty kule hledět milo, každá měla círka kilo" / -"- /
"Žaludy husí, do krku musí." /při výnosu žaludů/
"První hru rád zaplatím."
"První vyhrání, z kapsy vyhání." / obě při prohře vůbec první hrané hry/
"Peníze jsou oběživo." /povzdech stále prohrávajícího hráče/
"Když nevíš co, vem za kule a trhni." /dlouhé rozjímání nad výnosem; není to nápověda k výnosu kulí/
"Kdo nevolí červené, okrádá rodinu." /po prohrané, či vyhrané červené hře nebo stovce/
"Bílý táhne a vyhraje." /opět dlouhé rozjímání/
"Máš požehnání." /flek/
"Na zadáčku si mohu hodit fráčkem." /flek od hráče, který sedí za hráčem, který volí/
"Ambo." /flek na hru a honera/
"Ambo-jambo." / -"- /
"Tam a zpátky." / -"- /
"Přes obě prdele." / -"- /
"Přes obě půlky." / -"- /
"Od Šumavy k Tatrám." / -"- /
"...a od prdele k játrám." / re na hru i honera /
"Stříhat a holit." / flek na hru a honera /
"Flek pod obojí." / -"- /
"Hoboj." / -"- /
"Bambus." / -"- /
"Co je to flek? To muška jenom zlatá." /hlášení "re"/
"Blbej sedlák má vždycky nejlepší brambory." /špatná hra slaví úspěch/
"Když je štěstí unavené, i na vola sedne." / -"- /
"Kdo chce kule hráti, ten je musí míti." /obecně/
"Já tě naučím v kostele hvízdat." /pohrůžka/
"Stihnul to jako Panenka Marie do Vánoc." /zvrat v posledním okamžiku/
"V mládí erotik, v stáří sklerotik." /zapomenul zavolit/
"Naši furianti !" /výtka nerozvážně flekujícímu spoluhráči/
"Leze, leze, nepřeleze !" /při zabití štychu trumfem nižším, než již dal předtím soupeř/
"Na každou prdel přijde jednou sraní." /pohrůžka k vyhrávajícímu hráči/
"Geniální matematik." /čestný titul toho, kdo cokoliv špatně spočítá/
"Neplatila, koláče dala, hotovo, točit." /potvrzení o přijetí vyhrané částky/
"Hrát při zdi." /bojácně, opatrně/
"Kdo se bojí, sere v síni." /bojácná hra/
"Kdo se bojí, nesmí do lesa." / -"- /
"Živit se na mrtvolách." /těžit z neúspěchu jiných a brát bez vlastního přičinění/
"Já už jinej nebudu." /nese stále stejnou barvu/
"Červené eso dodá." /budoucí majitel esa rozdá na poslední hru/
"Malá vyhání velký." /výnos nízké karty/
"Víš ty vůbec, s kým hraješ?" /ke spoluhráči, který byl nucen dát soupeřům plonkovou desítku/
"Vím já tím rozrušením, co dělám?" /omluva vlastní chyby/
"Poslední kráva z chlíva." /výnos posledního trumfu/
"Lup strejce pod vejce." /výnos králem pod soupeřovu desítku/
"Hup na hrazdičku." / -"- /
"Vzal ho na játra." /připravil o trumfa/
"Hraješ jako Paganini." /pochvala/
"Hraješ jako Paganini na buben." /pohana/
"To by mohlo hrát prase s kantorem." /spoluhráči si naznačují, co vynést/
"Poraď se s peněženkou!" /k váhajícímu hráči při flekování/
"To můžeme hrát na mezi o fazole." /povzdech/
"To můžeme hrát pořád." /při placení za stovku, ve které byla očekávána drtivá prohra/
"Nažer se tý mědi!" /při placení desetníku/
"Bylo to mezi Žebrákem a Točníkem." /špatná karta, která se nehodí ani na betla, ani na flekování/
"Krmení." /mazání plonkové desítky/
"Mám tam díru." /při hlášení "re" na betla/
"Rentgenové oči." /výnos jasnovidce/
"Možné je-li to?" /údiv/
"Jeví chuť spolupracovat." /maže svoji desítku soupeři/
"Štěstí v kartách, neštěstí v lásce." /ospravedlnění prohry/
"Dobrý střelec - miláček žen." /přizabití - "zastřelení" soupeřova esa/
"Rybníkář." /hráč vytvářející na stole neregulérní podmínky soustavným rozléváním svých či cizích nápojů/
"Jakub Krčín." / -"- /
"Štěpánek Netolický." / -"- /
"Na ty kule hledět milo, každá váží nejmíň kilo." /při výnosu příslušné barvy/
"S takovou kartou se můžu nechat vyfotit." /špatný list/
"Držte si klobouky, jedeme z kopce." /v očekávání rychlého závěru hry/
".... zašeptal Vilímek měkce." /komentujeme soupeřovo nevýrazné ohlášení honera či fleku/
"A jsme holí jako Prokop." /bez jediného uhraného štychu/
"Holátko." / -"- /
"Počítaj u chudejch." /po hře k soupeři, když jsme si jisti vítězstvím/
"Komu karty v ruce šustí, toho štěstí neopustí." /obecně/
"Zmateční stížnost." /při chybě/
"Tri dni ma naháňali ..." /při pokusu o zabití soupeřovy desítky/
"... eště ma nedostali." /při neúspěchu předchozího/
"Být v každém hovně za kvedlačku." /opakovaně prohrát hru spoluhráčovým přičiněním/
"Gráfovat." /hlasitě zoufat nad špatnou kartou, prohrou či nízkou výhrou/
"Přemysl." /po dlouhém uvažování udělal chybu, která prohrála celou hru/
"Zástupce převozníka Pytelky." /ten, který rozdává mimo pořadí, blízký příbuzný F.Syřinků a starého Hurta/
"Serpenízek." /povzdech prohrávajícího hráče/
"Kouří se ze mě jako z držkové polévky." / -"- /
"Rovenský" /ten, který rovná karty, ač má zrovna pauzírovat, zjevuje se hlavně při dvou pauzírujících hráčích/
"Skladatel." / -"- /
"Vyhrňte si nohavice, jedeme do šlajsny." /v očekávání zvratu ve hře/
"Sehráli to jako Stará Paka s Novou." /pochvala minulé hry/
"Zgeilovaná karta." /rozlož karet, která slibuje zajímavou hru/
"Karta se čistí." /schyluje se k zajímavé hře/
"Dívat se mrtvému do prdele." /přemýšlet nad minulou hrou/
"Urazit Kartiboha." /zahrát proti duchu hry/
"Je v laufu." /daří se mu/
"Karta leží a hra běží." /napomenutí hráče, který chce změnit výnos/
"Viktorazské držení." /chyták na "durcha s" v barvě kulové a žaludské - "za žaluda a za kule"/
"Šel tam honem, splakal nad talonem." /přejaté rčení z licitovaného mariáše, značícího uspěchanou hru/
"Všechno v ohni a hasiči nikde." /nejistý výsledek/
"Pokaždé nemůže být posvícení." /úspěch následovaný neúspěchem/
"Po posvícení bývá sračka." / -"- /
"Nepředhazovat se." /hrát v pořadí/
"Šoupni si !" /výzva pro váhajícího hráče při volbě/
"Fakultativní volba." /případ, kdy spolu s volícím hráčem zavolí omylem ještě jeden hráč mimo pořadí/
"Il flecco furioso." /flek, který není podložen silnou kartou, ale pouze chutí do hry/
"A nekoukej mi do laufu." /ukazuje vyloženého betla či durcha/
"Hrát ze dvou karet." /koukat soupeřovi do karet/
"Krátké nahlédnutí do karty soupeře je lepší, než dlouhé filozofování nad kartou vlastní." /napomenutí hráče "ze dvou karet"/
"Bláto na hřišti." /ušpiněný stůl/
"Sraz u hřbitova, rakve s sebou." /dohrávání hry s výraznou porážkou protihráčů/
"Konec radovánek." /blížící se konec hry/
"Spadla klec." / -"- /
"Konec písně." / -"- /
"Derniera." /poslední hra/
"U Bucků zhasli." / -"- /

Poznámka: Někomu by se mohly zdát tyto výrazy trochu nespisovné. Ale právě opak je pravdou. Jsou to fráze ze slovníku spisovné mariášové češtiny. Lze je slyšet všude tam, kde se mariáš hraje. Jejich význam je čistě technického rázu a s jejich smyslem, jsou-li použity mimo okruh mariášový, nemají nic společného.

HONERY

a. Obecně

Honery nazýváme sedmičku, osmičku a devítku v trumfové barvě. Hrát sedmu znamená závazek, že poslední /osmý - "ultimo"/ štych uhrajeme /"zabijeme"/ na trumfovou sedmu. Obdobně osmu hrajeme na předposlední /sedmý/ štych. Hlásit devítku znamená prosadit tuto kartu na třetí štych od konce /v pořadí šestý štych/. Tyto honery /jednoho z nich, dva, či všechny tři/ se můžeme zavázat uhrát před započetím hry, pak hovoříme o "hlášeném honeru". Pokud se před započetím hry necítíme na to, že můžeme některého honera uhrát, snažíme se ještě /podle situace/ pokusit se uhrát "honera tichého" /jeho finanční hodnota je poloviční proti hlášenému/. Rozlohou karet a vývinem situace může někdy nechtěně vyjít honer na příslušný štych a bývá pak často "zabit" /"zhanoben"/ soupeřem. Uhraného honera značíme pro snazší orientaci při placení obrácením příslušné karty /7, 8 nebo 9/ v balíčku svých uhraných štychů /jako "mariáše"/. Neuhraného /"zabitého"/ honera značíme obrácením této karty mezi uhranými štychy soupeřů /v momentě, když toho honera poneseš/. Platí to jak o "tichých", tak i o "hlášených" honerech.
Pokud zahrajeme hlášeného honera dříve, než je jeho místo, i když štych uhrajeme, považujeme ho za neuhraného /"předčasný výron"/. Když máme více trumfů, nesmíme vynést hlášeného honera dříve než tyto trumfy. S výjimkou štychu, na který honer patří. /Např. máme-li desítku a hlášenou sedmu, soupeř si trumfne esem a ty nemůžeš přihodit hlášenou sedmu, ale musíš dát desítku./
Ohlásíš-li více honerů a musíš zabít štych některým z nich dříve, než je jeho místo, musíš dávat honery v pořadí od nejvyššího /9, 8, 7/ nehledě na to, jak byly flekovány /tzn. neflekovaná hlášená devítka musí jít před flekovanou hlášenou osmou/. Nehlášené honery můžeš nést libovolně /mimo pořadí či podle situace je uhrát jako tiché/. Když musíš zabít štych větším trumfem /pokud trumfa dát musíš/, než přebil hráč hrající před tebou, a na štych by měl přijít honer, považuje se honer za neuhraný. Když ho poneseš v některém z dalších štychů, obrátíš ho pouze na hromádku soupeřových uhraných štychů. Honery, které nemáš v listě, nesmíš hlásit.
Honery jsou velmi dobrým zpestřením hry.

b. Hlášení honerů

1. Volící hráč musí ohlásit honera /honery/ současně s odkrytím volby /na pozdější není brán zřetel/. Hláší: "Se sedmou" /osmou či devítkou/. Hlásíme-li všechny tři honery, používáme pouze výraz "malý čtenář".
2. Je-li některý ze soupeřů vybaven silnými trumfy s honerem, může se pokusit uhrát "proti". Hlásíme: "Flek a osma proti", "osma s flekem" /to v případě, že tvůj spoluhráč už dal flek na hru/ nebo pouze "osma proti" /necítíme-li se dostatečně silní na flek na hru/. Vrcholem je /a to se stává hlavně při nevydařené volbě/ "malý čtenář proti".
3. Má-li volaný hráč silné trumfy s honerem /min. tři/, může si dovolit přihlásit volícímu hráči svého honera. Hlásí ho v momentě, když schvaluje /či dává "re"/ hru. Řekne:"osma s" nebo "re a osma". Často se takto přihlašují honery v případě, že čtyřka je tržena mezi volícím hráčem a jeho spoluhráčem. Nazývají se "propagační honery". Často nejsou flekovány /i když je jasné, že je to "propagace" a naděje na jejich uhrání je mizivá/, protože je zde hrozba tiché stovky ze strany volícího hráče.
4. Pokud je pouze flek na hru a hlášený honer není flekován, nastává cenová rovnost honera a hry, složí se karty a nehraje se.
5. Je-li hlášen honer "proti", musí se hrát vždy, i když nebyl flek. Pokud není žádný flek, nehraje se a platí se honer i hra. Když jsou hlášeny dva /tři/ honery a je pouze flekována hra /útočníci si dají "re"/, opět se nehraje a hráč /hráči/ hrající honery poberou finanční rozdíl mezi cenou honerů mínus cena flekované hry /tzv. "dobírka" /. Je-li flekován kterýkoli z honerů, musí se hrát vždy, i když nebyl flek na hru.
6. Při fleku na hru a na honera má vždy přednost honer /je dražší/, a proto jeho uhrání "obětujeme" /je-li to nutné/ hru. Při "fleku" a "re" na hru a honera bez fleku, preferujeme hru. Je zásada "co je dražší, to má přednost".
7. Hlášení honera při silné kartě, ale "čtyřce proti" je lepší vynechat, protože i když je jasné, že honer bude uhrán, dají soupeři na něj flek /kalkulují i s následným re/ a soustředí se především na hru /tedy tichou stovku/ a doufají, že uhrají tolik, aby finanční ztráta vzniklá nekorektním flekem /a pochopitelným re/ na honera byla vyvážena ziskem v tiché stovce. Celá tato situace je vlastně opakem "honera na přidržení" a dochází k ní většinou při "samci" .

c. Útok

1. Za korektní považujeme hlášení honera při síle minimálně tří trumfů v listě /jeden z nich by měl být valér, aby byla možnost si trumfnout/.
2. Dva honery je možno hlásit již při čtyřech trumfech /valér je nutností a je velmi výhodné mít jedno či dvě cizí esa jako "mittel punkty"/. Nezapomeň, že čím vyšší honer /9, 8/, tím hůř se uhrává.
3. Tři honery hlásíme při minimálně pěti trumfech /s valérem/ a silnou druhou barvou. Je výhodné mít tedy tzv. "dvojlajer" v sestavě 5 + 3. Ale ani taková sestava nemusí být vítězná. Proto, nejsme-li si jisti, hlásíme raději o honera méně.
4. Přihlašujeme-li volícímu hráči honera k tomu /či těm/, které již byly ohlášeny, činíme tak s rozmyslem, neboť to může vážně narušit koncepci hry volícího hráče a je nebezpečí, že prohrajete nejen takto hlášeného honera, ale i nějakého dalšího. Tato situace nastává hlavně tehdy, když po schválení hry i honeru protihráči posedne tvého spoluhráče na zadáku hamižnost a nerozumně přihlásí honera, který je většinou vzápětí zhanoben. /Neúspěch se komentuje slovy: "Vsaďte hodinky, vyhrajete tužku"/.
5. Výjimkou je tzv. "propagační honer" /tedy "s"/, kdy riziko fleku na něj je kompenzováno nadějí na uhrání tiché stovky /máš-li např. dvě hlášky - "meldunky"/. Pamatuj ale, že tento flek se ti finančně vyplatí jenom tehdy, uhrajete-li víc jako 110 bodů.
6. Další výjimkou je tzv. "honer na přidržení" /tedy proti/. Má funkci v případě, že by volící hráč /hráči/ chtěl po fleku složit karty a zaplatit. /Opět platí zásada, že musí být naděje uhrát více jak 110 bodů/.
7. Při hlášené /či hlášení/ stovce hlásíme honery velmi opatrně, neboť povinnost hrát honery v závěru může narušit celou koncepci stovky. Kvůli hlášené sedmě jsem už viděl spoustu prohraných stovek.

d. Vedení honerů v útoku:

1. Je důležité si na první štych trumfnout, abychom poznali sílu soupeřových /ale i spoluhráčových/ trumfů.
2. Jestliže volící hráč hrající honera /honery/ si na první štych trumfne esem, přihoď mu trumfovou desítku /je-li spoluhráč/, i když bys mohl dát jiného trumfa. Pomůžeš mu většinou si trumfnout ještě jednou a zůstat přitom ve štychu. Neplatí to ovšem v případě, že máš s králem desítku, která byla volána, a soupeř dal i flek na hru. Pak přihoď krále, abys ukázal, že soupeř nemá celou čtyřku.
3. Snažíme se vytlačit soupeřovy trumfy tlakem svojí silné a dlouhé barvy. Začínáme od esa, jeho případná ztráta je kompenzována tím, že jsme soupeře "našli", tzn. že jsme odhalili barvu, kterou nemá.
4. Spoluhráč, dostane-li se do štychu, měl by opakovat /má-li/ barvu prosazenou vedoucím hráčem.
5. Devítka, ze všech honerů nejobtížněji uhratelná, značí, že nejčastěji pátý štych zabiješ a na šestý štych neseš devítku. To vše předpokládá, že soupeři i spoluhráč jsou vytrumfováni, či mají nižší trumfy. Pokud se na pátý štych dostane do štychu tvůj spoluhráč, je ještě velká naděje na uhrání devítky tím, že ti zahraje barvu, kterou jsi v některém z minulých štychů "zabíjel" trumfem. Nebo ti může vynést malého trumfa /7 nebo 8/, pokud ovšem nebyl hlášen. Pokud se do štychu dostane některý ze soupeřů, bývá devítka většinou ztracena.
6. Osmička se proti devítce hraje přece jen snáze, neboť je více času /o jeden štych/ na přípravu jejího prosazení. Pro její uhrání platí stejné zásady jako pro devítku.
7. Sedmička musí být vždy posledním trumfem ve hře. Proto musí být protihráči i spoluhráč vytrumfováni buďto vynášením trumfů /při jejich síle v tvém listě/, nebo prosazováním tvé dlouhé barvy.
8. Snažit se být co nejvíce ve štychu a tím tvořit hru a přizpůsobovat k následnému úspěchu při prosazování honerů.
9. Hraje-li honera /honery/ spoluhráč, snaž se zbavovat svých vysokých trumfů, kterými bys mohl spoluhráčova honera "zabít".
10. Přihlásí-li volícímu hráči /který sám honera nehlásil/ jeho spoluhráč nějakého honera, je povinností volícího hráče /je-li to možné/ si na první štych trumfnout tak, aby se spoluhráč dostal do štychu. Pokud nezáleží na tom, jakého trumfa vynést, je pravidlo, že musíš svému spoluhráči ukázat maximum z trumfů, které máš ve své kartě. Např.: trumfy E, F, Sp a je volaná desítka a ukázaný filek, musíš vynést spodka /tvůj spoluhráč ví o tom, že ty máš eso s filkem/.

e. Obrana

1. Stejně jako v útoku i v obraně se snažíš být co nejvíce ve štychu a vynášet ty barvy, které hráč hlásící honera musí zabíjet trumfem. Pochopitelně ne v momentě, kdy má příslušného honera zahrát.
2. Dostaneme-li se do štychu, hrajeme svoji dlouhou barvu, aby i spoluhráč věděl, co má nést, dostane-li se do štychu. Pokud se hraje "na honera", musíš v této barvě obětovat desítku i eso, neboť cílem je "zhanobit" /"zabít"/ honera.
3. Netrumfujeme si a snažíme se udržet trumfy co nejdéle a případně s nimi "zabít" soupeřem nesené honery. Další výjimkou v trumfování je případ, kdy soupeři zbyde pouze hlášený honer, a ty se dostaneš do štychu dříve, než má být tento hrán. I pak si trumfni.
4. Nemažeme esa /o hru se nejedná/, ale naopak si je podržíme jako možnost, jak se dostat do štychu a rozehrát si barvu podle vlastního uvážení.
5. Střídáním barev se snaž zjistit, kterou barvu soupeř nemá a musí ji zabíjet trumfem.
6. Pokud "vynášíš na honera" /tedy na štych, kdy má být hrán/, lze s úspěchem nésti:
------A. vyššího trumfa
------B. do té doby nerozehranou barvu, tzv. čtvrtou barvu, o které se dá předpokládat, že od ní má soupeř jednu malou kartu, což byl i důvod, proč ji dříve nehrál. /In die Farbe kommen - trefit se do barvy/
------C. barvu, kterou v některém z předchozích štychů zabíjeli oba soupeři trumfem /úspěch je většinou jistý, sedí-li hráč, který honera nehlásil, jako druhý v pořadí, tedy druhý ze soupeřů; dochází pak k zabití honera vlastním hráčem - "samohana"/.
------D. barvu rozehrávanou hráčem honera
------E. barvu, kterou dříve zabíjel tvůj spoluhráč trumfem, a to zvláště dá-li se u něj očekávat ještě jeden trumf.